Page images
PDF

*Justiniana ciesaře °

Ustanovenie a naučenie

neb

Prvniech počátkuov práv městských

knihy čtverý.

[merged small][ocr errors][graphic]

V PRAZE.

Nákladem Jednoty Prdvnick6. — Tiskem dra. Edvarda Gr6gra.
1867.

o Pripomenuti k textu ceskemu.

Bibliotheka staroslavneho klaitera Strahovskeho chova mezi rukopisy vzacnou pamatku pisemnictvi fieskeho vubec a pravnickeho zvlaite. Signaturou G. K. 5. nazna6en jest tam rukopis ve folio z r. 1562: „Justiniana ciesarze Ustanowenie a Nauczenie neb Prwniech pofiatkuo praw mestskych knihy fitwery," coz neni nez pfeklad Justinianovych Instituci na jazyk cesky. Dvorsky sekretaf pfi nejvyssim soude ve Vidni, p. Ant. Rybi6ka, pozornym byv ucinen na knihu tuto napisem ve Weihrauchove „G-eschichte und Beschreibung der Strahower Bibliothek" prvni vyslovil domnenku, neni-li to pfeklad Instituci, v literatufe nasi posud neznam^. Blizsim dotazem a nahlednutim do rukopisu sameho skrze skriptora universitni bibliotheky Praiske\ p. Vdcsl. Schulze, ukazalo se, ze domnenka tato zuplna i zcela jest podstatnou a pravou.

Mame tedy vzacne dilo, cesk6 Instituci Justinianovy, v textu okolo r. 1562 zdelanem, jakz o tom zaverek svMfii v rukopise v tato slova znejici: „Konec wykladanie Ustanowenie neb Poczatkuow pfaw mestskych ciesarze Justiniana. Leta Panie 1562 w autery po swatych Petru a Pawlu etc." dilo, o nemz, ze by se kde nachazelo, nic posud znamo nebylo. S laskavym pfivolenfm veledust. opata Strahovskeho, pana Jeronyma svobodneho pana Zeidlera, zjednali jsme sobl opis rukopisu toho, uzivse pfitom ochoty a zrucnosti spomenuteho jiz skriptora, jenz sam se uvazal v nesnadnou praci pfepisovatelskou.

[graphic]

Spusob psani poznati se mfize z nasledujiciho v^jimku: nGestli zie diedicze wlastni0 ziadne0, neb tiech gichz mezy wlastujmi diediczy saudcze neb vstanoweuj nasse powolawagj, nenie, ani toho, kdoz by yakymzkoli spuosobem napad miel, tehdy podle stareho prawa, neyblizssjmu prziteli przirozenemu diedictwj nalezj."

Co se tyee pfelozeni samotneho, pfiznati se musime, ze ncmal6 jsou obtize, kter6z ka2demu pfekladateli Instituci v cestu se stavi; tisecnost reeni v textu latinskem je takova, ze ne tak snadno najde se jazyk druhy, aby v teto strance dostihl jazyka latinskeho; nicmenl objevuje nas pfeklad, ze jazyk fiesky XVI. vlku snaze pfipodobfioval se k latinskemu, nezli soufiasny nemecky; porovnejme na pf. s eeskym pfekladem pfelozeni nemeck6 z roku 1535, v knize I. tit. 16. De capitis diminutione, jenz v nemeckem textu Fuchspergerov6 (dle vydani z r. 1541) takto zni:

Das haiszt aber ringerung oder veranderung des haupts, wenn ainer seinen vorigen stand, darinn er gelebt, verandert hat. Welchs dreyerlay weysz mag beschehen. Dann es ist ein Schwereste veranderung des haupts oder stadts, vnd ain geringere (so mittelmessig, oder die mitter genent) vnd die geringst. (§. 1) Die schwerest oder hdchst verenderung des stats ist, wenn ainer die stat sampt der freyhait verleyrt. Dergleichen sein mogen, welche vmb jhr verbrechung zn ewiger straff verurthailt werdenn: anch die freyson, so der vndanckparkaitt halben, in jrer freyuatter aigenthumb widerumb werden verurthailt, oder welche frey gwesen und vmb das sie thayl empfiengen, sich selbst in das aigenthumb haben lassen verkauffen. (§. 2) Die mittel verenderung des stats ist, wenn allain die stat verloren, vnd die freyhait wurd behalten. Als wenn ainem wasser vnd fewr zugebrauchen verboten, oder in ein Innsel ewig veriagt wurd. (§. 3) Die geringst veranderung des stadts ist, wann das burgrechte vnd die freyhaiten behalten, sonder allain des menschen condicion vnd wesen werden verendert. Als wann der seins aigen rechtens gewesen ist, sich ainem fremden rechten vnterwirfft: oder herwiderumb, wann der so frembdem gwalt venderworffen wider ausz dem selben wurde gelassen. Als wann der hauszsun ausz vaterlichem gewalt freygelassen. so wurde jhm das haupt geringert. (§. 4) Wann aber ein leibmensch freygelassen wurd, der leydet kain ringerung des haupts, darumb das er kain haupt gehabt hat etc.

Jina obtiz vezela v nazvoslovi, u Rimanu tak pfepfiknf i vyvinutem, kdezto Cech XVI. veku znal sice pravnicke nazvoslovi sveho prava domaciho, to viak skoro ve viech kusich rozdilne bylo od nazvfi starofimskych; nicmene i v teto strance pfeklad cesky neostycha se porovnani se souvekym pfekladem nemeckym. Za pfiklad budtez nadpisy jednotlivych titulfiv ve Knize IV:

I. De obligationibus, quse ex delicto nascuntur, Von malefitzischen verbindungen, 0 zavazcich, kterez ze zleho

« PreviousContinue »