Page images
PDF

ucinka pfichazeji. II. De vi bonorum raptorum, Von gweltig geraubten giittern, 0 nasilnem statku brani. III. De lege Aquilia, Von zugefugtenn schaden, 0 pravu Aquilianskem. IV. De iujuriis, Von bewiszner iniuri oder schmachait, 0 bezpravich neb kfivdach. V. De obligationibus, quae quasi ex delictis nascuntur, Von halben malefitzen, 0 zavazcich, ktefi jako ze zleho ufiinka rodi se. VI. De actionibus. Von vnderschidlichen klagen, 0 zalobach. VII. Quod cum eo qui in aliena potestate est, negotium gestum esse dicatur, Von der khind- vnd leybleut handtierung, Ktera vec s tim kdoz v cizi moci jest, pravi se ze se dala. VIII. De noxalibus actionibus, Von Abtrag der leybklag, 0 zalobach pro skody. IV. Si quadrupes pauperiem fecisse dicatur, Von abtrag der thierschaden, Kdyby feceno bylo, ze by etvernohe hovado skodu ufiinilo. X. De iis per quos agere possumus, Von anwaldten zu klagen, 0 tech skrze nez zalobu v6sti muo2eme. XI. De satisdationibus, Von Borgschaft zum rechten, 0 ujisfovani neb zarukovani pfed pravem. XH. De perpetuis et temporalibus actionibus, et quae ad heredes et in heredes transeunt, Von werhafften vnd erblichen Klagen, 0 ustavicnych zalobach a easnych, i o tech, kterez k dedicuom a na dedice pfenaseji se neb pfechizeji. XIH. De exceptionibus. Von auszzeuglichen eiureden, 0 odpofich proti ^alobam. XIV. De replicationibus, Von replicirten gegeureden, 0 druhych odpov6dech neb odpofich zalobnikuov. XV. De interdictis, Von Interdictischen verbietungen (vnd) klagen, 0 zapov6dech. XVI. De poena temere litigantium, Wie muttwillig rechtfurer zu straffen, 0 pokutl vsetecnl k saudu pfistupujicich. XVII. De officio judicis, Von richterlichem ampt, 0 aufada saudce neb rychtafe. XVill. De publicis jndiciis, Von offentlichen halszgerichten, 0 obecnich sandech.

Pfekladatel cesky co se tyce nazvfi ufadfiv a ufednikfi starofimskych, uzil pojmenovani ufadfi a ufednfkfi sobfi soufiasnych, prav6 tak, jako malifi, malujice obrazy na pf. starohebrejske, postavam davali odeV sveho veku. Ctenaf maje latinsky original vedle textu ceskeho, snadno pozna, jak^ vyznam md ten neb onen vyraz, tak ze netfeba zde podavati seznam nazvfi takovych.

V pfekladu opatfeny jsou jednotliv6 kapitoly strucne' psanym obsahem, coz jsme pfi tisku, jelikoz pfidavek takov^ nepotfebny a vlastnf i nenalezity, vypustiti za dobr6 uznali.

Pfekladatel v celosti pfisnf i iel po textu latinskem; toliko na nfikolika malo mistech tfeba bylo opravy, aby obsah nebyl pfevracen. Pfi vydani textu ceskeho bylo nutno srovnati s nim text latinsky tak, aby rceni obojfho vespolek se srovnavala. Pfi textu latinskem hledeno k vydani Beckovu, jakoz take k vydani Gneistovu i Schraderovu, pracem znamenitym, jez ka2demu pfiteli prava fimskeho znati tfeba.

«

Prekladani Institucf na jine jazyky vzniklo pofiatkem XVI. vlku, i zname chronologicky pofadek v pfekladech tento: R. 1519 nemecky prvni (Murnerfiv), francouzsky zaKarlaV. prvni, r. 1535 nemecky druhy (Fuchspergerfiv), r. 1537 nemecky tfctf, r. 1544 francouzsky druhy, r. 1547 hollandsky prvni a francouzsky tfeti, r. 1551 ipanelsky prvni a nfimecky 6tvr# (Goblerovsky); r. 1552 vlasky prvni; r. 1554 fecky (dle stareho textu poprve vydany); r. 1562 c"esky (tnto poprve tiskem vydavany); r. 1580 francouzsky fitvrty; r. 1648 hollandsky druhy; r. 1697 vlasky druhy; r. 1749 anglicky prvni, r. 1756 anglicky druhy atd.

Aviak, jakkoliv Instituci Justinianovy teprve v XVI. v6ku naily v Cechach pfekladatele, nebyla proslaven& kniha tato nikoli y Cechach neznama; ba prav6 zemf i ceska honositi se muie, ie tn zpofizena jina kniha prav, jiz Institaci slouzily za vzor; jest to Jns regale montanorum fii Pravo kralovske hornici z konce XIII. stoletf.

Krali Vacslavovi II., panovniku zeme ceske nedosti jeite ocenfinemu, videlo se byt uzitecnym, aby zakony zemsk6 uvedl v zakonnf knihu psanon, jakz toho pf iklady byly pravo fimske i cirkevnf. Na zadost kralovu vypravil kardinal Matheus de Rubeis slovutneho ufience a v obojim prave jak civilnim tak duchovnim delneho professora, mistra Gozzia de Urbe Vetere, ktery pfijda do Cech uvazal se ihned v sepisovanf prava zemskeho, tehdaz jeitl zcela slovanskeho, ucenci vlaskemu oviem dokonce neznameho a ciziho. Brzo viak odpor obce zemske pfimel krale k tomu, ie zanechal umyslu sveho o kodifikovanf prava zemskeho, nacez Gezziovi ulozeno sepsani prava hornifiiho, kterezto by platnost melo na horach kralovskych, od obce zemske nezavislych. Coz se i povedlo. Jestlize o spisovani prava zemskeho, zprvn podniknut6m, svedfii nfiktere kusy zachovane v Majestas Carolina, mame podnes uplny zakonnik z pera Gozziova pfed rukama t j. Jus regale montanorum fii Constitutiones juris metallici (vydane od nas textem latinskym i pfekladem eeskym v Codex juris bohemici I.). A tento zakonnik venkoncem zdelan jest podle Instituci; jako tyto, roztfiden jest na fityfi knihy, kazda pak kniha na tituly fii kapitoly; i spusob mluveni zachovan jest a nekter6 6dsti jednoduse vlozeny jsou z textu Justinjanova, ba krali jakozto zakonodarci kladon se do ust slova, jako by byl nastupcem cisaffiv fimskych, na pf. Sed et majores nostri, divi imperatores, prohibuerunt etc. (III. 7. §. 3).

Totf byl prvni veliky krok k uvedeni prava fimskeho do Cech, nehledic na zakonodarstvi cirkevni.

Jina cesta, po kter6 star6 pravo fimsk6 pfislo do Cech, byla prava mestska, mestfim slouzici. Pravo mistsk6 v Cechach a na Moravf i vyvinulo se dilem na zaklade prava severonemeck6ho fii Magdebursk6ho, kterehoz se pfidrzovala mesta severovycaodnich Cech a severovychodni Moravy; dilem na zaklade prava jihonemeckeho, kterehoz se pfidrzela mesta jihozapadnich Cech a jizni Moravy; konecnl samostatne na zakladl zakonodarstva mestskeho domaciho t. j. Staromestskeho Prazskfiho, kteriz posleze obdrzelo vrch nad obojim pravem prv6 fecenym. Jiz kral Vacslav IV. r. 1387 zakazal mestum eeskym brati pouceni pravni za hranicemi, nafidiv, aby mesta spravujici se pravem Normberskym budoucne poufieni hledala y Star6m Meste Prazskem, ta pak, ktera se fidi pravem Magdeburskym, aby pouceni brala od kmetsk6 stolice v Litomeficich. R. 1536 fidila se jiz vsecka mesta v Cechach pravem Staroprazskym, kromf i Litomefic, Lonn, Slaneho, Melnikn a Nimburka, ktera se jesti drzela prava Magdeburskeho. V tyi fias zpofidil mistr Brikci z Zlicka vydanf prav mestskych na zaklade" Staromfistskeho prava Prazskeho, aviak s pouzitim prava fimskeho, fiili jak tehda slulo, obecnelio. Po Brikcim v napodobnou praci uvazal se o 40 let pozdeji m. Pavel Kristian z Koldina, ufiiniv nov6 vydani prav mestskych kralovstvi 6eskeho r. 1579, jejichzto text stal se prodlenim 6asu vubec zavaznym v Cechach i na Morave\ Dila tato ve mnohych smerech opiraji se o pravo Justinianske, a zejmena o Instituci, odkudz na pf. vzat art. I. De justitia et jure a j. —

Sam pfeklad Jnstituci nalezi do tech dob, kdez Koldin o svem dfle pracoval, ale nezda se ze by byl v jakemkoli spojeni s praci Koldinovou: nebt ani spfisob vecny ani nazvoslovi neshoduji se. Kdo ten pfeklad zpofidil a ku kter6mu konci, zustava na ten 6as hadankou. Cehoz pfi t6to pfilezitosti ml6enim nemflzeme pominouti, jest, ze jiz na konci XV. v6ku pfeslavny Viehrd mel v umyslu sepsati podobnou knihu o pravich obecnych, jakou sepsal o pravu zemskem, nebf di v zaverce Kneh Devateiych: „Kterezto knihy (o pravich zeml ceske) jestlize se VMstem dobfe lfbiti budu, k tomu se skutkem i roysli pfifiinim, prodli-li mi Pan m6j zivota, abych podle obecnich prav o techto tychz vecech jin6 knihy a techto uzitecnejsf sepsal!"

V XVII. vfiku dofikaly se Instituci v Cechach znameniteho vykladace na universite" Prazske\ prof. dra. Jana Christofora Schambogena, jenz vydal dva spisy o nich: Praelectiones publicae in D. Justiniani Institutionum juris quatuor libros 1676, a Compendium in D. Justiniani institutionum juris quatuor libros 1738 (Pragae).

« PreviousContinue »