syna, a od něho vnuka neb vnučku v moci své měl, syna z moci propustiti, vnuka pak neb vnučku sobě zuostaviti; a zase syna v moci své nechati, vnuka neb vnučku propustiti, neb všecky svobodné učiniti. To též i o pravnuku a pravnučce povědieno býti rozuměti se má. §. 8. Jestliže by také otec syna, jejž v moci své má, dědu neb pradědu přirozenému podle ustanovení našich na to vydaných zaliebenie dal, to jest, kdyby to pořádně před náležitým saudcem zjevně oznámil při přítomnosti toho zalíbeného, a bez odporu jeho, též i zalibujícího: tehdy právo moci otce přirozeného ruší se a na otce toho zalibujícího, v jehožto osobě plné i celé zaliebenie býti svrchu pověděli sme, přechází. §. 9. Toto pak známo býti musí, kdyby nevěsta tvá z syna tvého počala, a ty by syna potom z moci tvé propustil neb v těhotnosti nevěsty tvé v zaliebenie někomu dal: že nicméně to, což se z ní narodilo, v moci tvé rodí se. Pakli by po vybytí neb za vlastnieho někomu dání počat byl, tehdy moci otce svého vybytého, neb děda zalibujícího poddán bývá. §. 10. A že ani přirozené, ani zaliebené děti rodičuov, aby je z moci své propauštěli, nižádným téměř obyčejem nutiti nemohan.

Kapitola třináctá.

O poručnickém opatrování.

Přistupmež nyní k jinému rozdielu osob; nebo z těch osob, kteréž v moci nejsau, některé neb v ochraně poručnické, neb v opatrování jsau, některé také v žádném z toho dvého neobsahují se. Znamenejmež tehdy o těch, kteříž v ochraně poručníkuov neb v opatrování jsau: z toho zajisté jiným osobám, kteréž žádným z toho dvého neřiedí se, porozumíme. A nejprvé vizme o těch, kteříž

vius definit) ius ac potestas in capite libero ad tuendum eum, qui propter aetatem se defendere nequit, iure civili data ac permissa. §. 2. Tutores autem sunt, qui eam vim ac potestatem habent; ex qua re ipsa nomen ceperunt; itaque appellantur tutores, quasi tuitores atque defensores, sicut aeditui dicuntur, qui aedes tuentur. §. 3. Permissum est itaque parentibus, liberis impuberibus, quos in potestate habent, testamento tutores dare; et hoc in filio filaque omnimodo procedit. Nepotibus tamen neptibusque ita demum parentes possunt testamento tutores dare, si post mortem eorum in patris sui potestatem non sint recasuri. Itaque si filius tuus mortis tuae tempore in potestate tua sit, nepotes ex eo non poterunt testamento tuo tutorem habere, quamvis in potestate tua fuerint; scilicet, quia mortuo te, in patris sui potestatem recasuri sunt. §. 4. Cum autem in compluribus aliis causis postumi pro iam natis habentur: et in hac causa placuit non minus postumis, quam iam natis testamento tutores dari posse, si modo in ea causa sint, ut, si vivis parentibus nascerentur, sui et in potestate eorum fierent. §. 5. Sed si emancipato filio tutor a patre testamento datus fuerit, confirmandus est ex senteutia praesidis omnimodo, id est sine inquisitione.

TITULUS DECIMUS QUARTUS.

QUI DARI TUTORES TESTAMENTO
POSSUNT.

Dari autem potest tutor nou solum paterfamilias, sed etiam filiusfamilias. §. 1. Sed et servus proprius testamento cum libertate recte tutor dari potest. Sed sciendum est, eum, et sine libertate tutorem datum, tacite

v ochraně poručníkuov sau. §. 1. Ochrana pak poručníka podle vypsánie Servia jest právo a moc nad člověkem svobodným k ochraňování jeho, kterýž pro věk sám sebe ochraňovati nemuože, právem městským daná i poručená. §. 2. Poručníci jsau ti, kteříž povinnost a moc tu mají; z kteréžto věci jméno přijali; protož poručníci jakožto ochráncové a obhájcové slovau, jako ochráncové obecniech stavení proto slovau, že stavenie domovnie opatrují. §. 3. Z té příčiny dopuštěno jest rodičuom, aby dětem mladým, kteréž v moci své mají, kšaftem poručníky dávali; a to na syny a dcery všelijak vztahuje se. Vnukuom pak a vnučkám rodičové na ten sposob poručníky kšaftem učiniti mohau, jestliže po smrti jejich v moc otce jejich zase přijieti nemají. Protož kdyby syn tvuoj v času smrti tvé v moci tvé byl, vnukové z něho zplození nemohau kšaftem tvým poručníkuov mieti, ačkoli by v moci tvé byli; nebo po smrti tvé v moc otce svého zase přijieti mají. §. 4. Poněvadž pak v mnohých jiných příčinách děti po smrti otce rození za již zrozené jmieni bývají: protož i v této příčině liebilo se, aby neméně po smrti rozeným, než jako by již zrozeni byli, kšaftem poručníci dáváni býti mohli, když by toliko v té příčině byli, žeby za živnosti rodičuov svobodní rodili se a v moci jejich byli. §. 5. Kdyby pak propuštěnému a vybytému synu poručník kšaftem od otce dán byl, ten podle veypovědi saudce, to jest bez vytazovánie, má ovšem potvrzen býti.

Kapitola čtrnáctá.

Kteří lidé kšaftem poručníci neb ochráncové činěni beyti mohau neb nemohau.

Netoliko pak člověk hospodář osedlý, ale také syn jeho, §. 1. též i služebník vlastnie s svobodau poručníkem pravým kšaftovním učiněn býti muo že. Při tom věděti sluší, že týž služebník v nes vobodě poručníkem učiněn jsa, tejně upřímnau svobodu že již přijal, vidí se,

libertatem directam accepisse videri, et per hoc recte tutorem esse. Plane si per errorem, quasi liber, tutor datus sit, aliud dicendum est. Servus autem alienus pure inutiliter testamento datur tutor; sed ita, cum liber erit, utiliter datur. Proprius autem servus inutiliter eo modo tutor datur. §. 2. Furiosus, vel minor vigintiquinque annis tutor testamento datus, tunc tutor erit, cum compos mentis, aut maior vigintiquinque annis factus fuerit. §. 3. Ad certum tempus, vel ex certo tempore, vel sub conditione, vel ante heredis institutionem, posse dari tutorem, non dubitatur. §. 4. Certae autem rei vel causae tutor dari non potest; quia personae, non causae vel rei datur. §. 5. Si quis filiabus suis vel filiis tutores dederit, etiam postumae vel postumo videtur dedisse, quia filii vel filiae appellatione et postumus et postuma continentur. Quodsi nepotes sint, an appellatione filiorum et ipsis tutores dati sunt? Dicendum est, ut ipsis quoque dati videantur, si modo liberos" dixit; ceterum, si „filios," non continebuntur: aliter enim filii, aliter nepotes appellantur. Plane si postumis dederit, tam filii postumi, quam ceteri liberi continebuntur.

TITULUS DECIMUS QUINTUS.

DE LEGITIMA AGNATORUM TUTELA.

Quibus autem testamento tutor datus non sit, his ex lege duodecim tabularum agnati sunt tutores, qui vocantur legitimi. §. 1. Sunt autem agnati per virilis sexus personas cognatione coniuncti, quasi a patre cognati: veluti frater eodem patre natus, fratris filius, neposve ex eo, item patruus, et patrui filius, neposve ex eo. At

a skrze to poručníkem pravě učiněn jest. Pakli by z omylu, jakožto svobodný, poručníkem učiněn byl, již by na odpor o tom mluveno býti musilo. Cizí pak služebník na prosto neužitečně kšaftovním poručníkem učiněn bývá; ale tak, když svoboden bude, užitečně poručníkem bývá. Vlastní pak služebník tím spuosobem neužitečně za poručníka dán bývá. §. 2. Bláznivý člověk, neb mladší pod 25 let, poručníkem kšaftovním učiněn jsa, tehdáž jím bude, když k zdravému rozumu, neb k 25 letuom věku svého přijde. §. 3. A však že k jistému neb od jistého času, neb pod výminkau, aneb před ustanovením dědice, poručníkem býti muože, to v pochybnosti není. §. 4. Jisté pak věci neb při poručník neb ochránce učiněn býti nemuože; nebo osobě lidské, a ne při, neb některé věci, poručník učiněn bývá. §. 5. Jestliže by kdo synuom neb dcerám svým poručníky vzdělal, vidí se, že i po smrti rozeným dětem tytéž spuosobil, proto že pod jménem syna a dcery i ten a ta, kdož po smrti otce rodí se, obsažen bývá. Kdyby pak vnukové byli, také-li by pod jménem synuov i jim ti poručníci náleželi? Pravíme, že vidí se ty poručníky i jim učiněné býti, kdyby toliko kšaftovatel děti" jmenoval; ale jmenoval-li by „syny“, již vnukové tu se nerozumějí: jinač zajisté synové, a jinač vnukové jmenují se. Však jestliže by po smrti své rozeným poručníky nařiedil, tu již tak synové po smrti rození, jako jiní děti obsahují se.

Kapitola patnáctá.

O právním poručnictví neb ochraně krevniech přáteluov.

Kterýmž by pak sirotkuom poručník neb ochránce kšaftem dán nebyl, těm podle práva římského krevní přátelé za poručníky jsau, a ti poručníci „právem daní" slovau. §. 1. Krevní pak přátelé jsau ti, ježto skrze mužské pohlavie příbuzenstviem připojeni bývají, jakožto od otce příbuzní: příklad toho bratr z téhož otce rozený, 4

lust. Institutiones.